Zapomenutý objev Otty Heinricha Warburga - držitele Nobelovy ceny

V době kdy onemocnění rakovinou neustále narůstá, farmaceutické firmy neuvěřitelně profitují a lidé trpí, nebude od věci si připomenout jeden objev.


Německý vědec Otto Heinrich Warburg (1883-1970) obdržel Nobelovu cenu za objevení základní příčiny vzniku rakoviny. MUDr. Warburg objevil, že rakovina je výsledkem nefyziologického způsobu života. Nefyziologickým způsobem stravování (jíme převážně stravu, která organizmus okyseluje) a fyzickou neaktivitou se v těle vytváří kyselé prostředí slabě zásobované kyslíkem. Kyselost z buněk vytlačuje kyslík a nedostatek kyslíku v buňkách zase vytváří kyselé prostředí.

MUDr. Warburg řekl: „Nedostatek kyslíku a zakyselení jsou dvě strany téže mince: má-li někdo jedno, má i to druhé“. Jste-li hodně zakyselení, automaticky vašemu organizmu chybí kyslík; a když vám chybí kyslík, tak máte zakyselený organizmus. Kyselé prostředí je prostředí bez kyslíku. „Odeberete-li zdravé buňce 35% jejího kyslíku, dokážete z ní udělat rakovinovou buňku za pouhé dva dny“, tvrdil MUDr. Warburg.

„Všechny normální buňky mají maximální potřebu kyslíku, avšak nádorové buňky mohou žít bez něj. To je pravidlo bez výjimky“. Tkáně s nádorem jsou kyselé, zatímco ty zdravé jsou zásadité. Kyselost prostředí totiž z buněk vytlačuje především kyslík a nedostatek kyslíku zase v buňkách vytváří nadměrně kyselé prostředí.

„Všechny normální buňky mají totiž relativně značnou potřebu kyslíku, avšak nádorové buňky mohou žít a množit se i zcela bez něj. To je železné pravidlo prozatím bez jakékoliv  výjimky.“

Ve svém díle „Metabolismus nádoru“ MUDr. Warburg uvádí, že všechny karcinogenní formy splňují dvě základní podmínky: Zvýšenou kyselost tkání a krve a zároveň značnou hypoxii (akutní nedostatek kyslíku pro zdravý metabolismus buňky).

Objevil, že nádorové buňky jsou anaerobní (nevdechují kyslík) a že dokonce v přítomnosti vysokých koncentrací kyslíku ani nemohou přežít. Přežít a množit se mohou jenom s pomocí glukózy v krvi a v prostředí bez kyslíku.

Proto rakovinný nádor není nic jiného, než přirozený obranný mechanizmus, kterého naše buňky používají v krajní nouzi, aby přežily v příliš kyselém prostředí, v němž je navíc i nedostatek kyslíku.

Zdravé buňky žijí totiž jedině v mírně zásaditém prostředí bohatém na kyslík, které jediné umožňuje, aby mohly normálně fungovat. Nádorové buňky naopak žijí v kyselém prostředí chudém na kyslík. Nezdravá kyselost,  nebo naopak prospěšná zásaditost organizmu je ale především výsledkem  stravy, kterou jíme.

Poté, co je dokončen proces trávení, vytváří potrava v těle (dle svého nutričního profilu) podmínky buď pro kyselost či zásaditost. Jednodušeji řečeno, nezbytná zásaditost organizmu závisí silně na tom, co převážně jíme.

Kyselé nebo zásadité prostředí se měří pomocí pH stupnice od 0 do 14, kde 7 je neutrální zónou. Od 0 do 7 jde o prostředí kyselé, od 7 do 14 zásadité. Aby naše buňky mohly zdravě fungovat, nutně potřebují prostředí lehce zásadité pH, tedy malinko nad 7.

U opravdu zdravého člověka bývá  pH krve totiž neustále v relativně velice úzkém rozmezí . A to mezi  hodnotami 7,40 – 7,45.

Krev se u zdravého člověka navíc sama neustále reguluje, aby dle možnosti nikdy neupadla do metabolicky krajně nebezpečné kyselosti. Avšak některé potraviny, které bohužel pravidelně jíme, naši krev okyselují až příliš a  nadměr-ně tak přetěžují celý složitý regulační a přirozený obnovovací mechanizmus všech lidských tělesných tkání a orgánů.

 

Kyselinotvorné potraviny:

- Rafinovaný cukr a jeho deriváty. Je ze všech potravin nejhorší, protože neobsahuje bílkoviny, tuky, vitamíny ani minerály, nýbrž pouze uhlovodany, které nadměrně škodí zejména  slinivce břišní. Jeho pH je totiž až 2,1 (velmi kyselé).
- Maso (prakticky všechny druhy)
- Výrobky živočišného původu – mléko, sýry, smetana, jogurty atd.
- Rafinovaná sůl
- Rafinovaná mouka a všechny její deriváty, jako jsou těstoviny, dorty, sušenky apod.
- Chleba
- Margaríny
- Kofein
- Alkohol
- Tabák
- Veškeré průmyslové a konzervované potraviny, které obsahují umělé chemické konzervanty,barviva, aromata, stabilizátory atd. atd.
- Antibiotika a obecně téměř všechny průmyslově vyráběné preparáty a léky

 

Zásadotvorné potraviny:

- Veškerá syrová zelenina. Některá má sice kyselou chuť, ale v těle se zásadně změní a stane se zásaditou. Dále také kvašená zelenina jako např. zelí či okurky.
- Ovoce. Například citron dosahuje v těle velmi vysokého stupně zásaditosti (nenechte se zmást jeho velmi kyselou chutí).
- Mandle. Jsou rovněž velmi zásadité.
-
Celozrnné obiloviny: jedinou zásadotvornou obilovinou je proso. Všechny ostatní obiloviny jsou bohužel už lehce kyselé, ale ideální strava musí obsahovat i určité procento kyselin, takže je dobré jíst i trochu obilovin. Veškeré obiloviny se ale musí jíst uvařené.
- Přírodní med. Má rovněž velmi vysokou zásaditost.
- Chlorofyl. Zelené, nevařené či jinak vůbec neupravované rostliny totiž obsahují zcela původní přírodní chlorofyl, který je velice zásaditý.
- Voda. Je velice důležitá pro přirozenou tvorbu kyslíku v našem těle  Buďte proto pořád dostatečně dobře zavodnění, pijte ji ale jen  po malých doušcích a raději po celý den.
- Cvičení. Pravidelné cvičení a fyzické práce pomáhá rovněž udržovat náležitou zásaditost organizmu, protože dodatečně rozvádí nadýchaný kyslík po celém těle. Příliš sedavý způsob života proto každý lidský organizmus předčasně ničí.

Chemoterapie

Chemoterapie většinou silně škodí, zhoršuje už beztak vysokou kyselost těžce nemocného organizmu
Chemoterapie okyseluje tělo někdy až do té míry, že tělo musí sáhnout příliš hluboko do svých zásaditých rezerv, aby zneutralizovalo nadměrnou kyselost. Přitom musí obětovat zejména zásadotvorné minerály (vápník, hořčík, draslík), které se nacházejí v kostech, zubech, končetinách, nehtech a vlasech. Proto i přímo sami bez přístrojů vidíme až nápadné změny na pacientech,  kteří dostávají chemoterapii.  Mimo mnohé jiné je to i nadměrné vypadání vlasů, kazivost zubů, tělesná slabost i nápadná bledost pokožky. Ostatní běžně používané léky ale bohužel rovněž citelně zhoršují celkovou kyselost organizmu, takže je třeba se jim vyhýbat, jak je to jen trochu možné.

 

Správná míra pH

Jak již bylo řečeno, je zcela nemožné, aby rakovinu dostal člověk, který se stravuje zdravě, pije hodně čisté vody a pravidelně cvičí či pracuje fyzicky přiměřeně. Chcete-li se správně stravovat, zajistěte svému tělu pravidelný přísun alespoň 60% zásadotvorné stravy a vyhýbejte se zejména průmyslovým výrobkům, které jsou z větší části silně kyselinotvorné.  Jsou to zejména všechny sycené nápoje, sladkosti a také všechny produkty tzv. rychlého stravování. Nepřehánějte to nikdy ani se solí. Používejte ji proto co možná nejméně. Když jste jakkoli nemocní, postarejte se především a sami, aby vaše strava byla převážně zásadotvorná, a to z alespoň 80% !

Máte-li už dokonce nějaký nádor, tak se snažte ve svém těle postupně (ne najednou) vytvořit co možná nejvíce zásadité prostředí. Toho můžete jednoduše a nejlevněji dosáhnout především pomocí příslušné stravy, ale zároveň pravidelným cvičením, vyhýbáním se stresu a také nezbytným doplňováním přírodního chlorofylu, který je ale přítomen jen a pouze v nevařené či jinak chemicky upravované zelenině!